Sirotek.

Václav Jaromír Picek

Kdo má časně poodvykat Slova „otče, máti“ říkat, Ten je nuzný, ten je chudý, Ať má stříbra, zlata sudy, A což teprv ten chud jest, Kdo má k cizím prahům lézt. Nikde doma, všady cizí! O tu s tváře radost mizí! I ti brouci mají stánku, V listu hoví svému spánku, Jen já sirotek tu sám Na kameně dřímat mám! Ale přece si nezoufám, Zhlédnu k nebi, k Otci doufám; Ten, co pěstí každé kvítko, Vidí také mne, – své dítko; On, co šatí lilie, I sirotka přikryje.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

184. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kučera. (Viktor Dyk)
  2. Pohádka. (A. K. Lešan)
  3. XXVI. BALLADA NA STARÝ MOTIV O TATÍKOVI, SYNOVI A JEJICH OSLU. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Pekelný žaltář. (Ladislav Quis)
  5. VELÍŠSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  6. MODLIDBA. (Jan Psohlavý)
  7. BABIČKA MÁLKOVÁ (František Gellner)
  8. Dědova mísa (Jan Neruda)
  9. Srdečník. (Josef Václav Sládek)
  10. VIII. „Spravedlnost!“ lkali jsme, „ó, Pane! (Antonín Klášterský)