Veselé skonání.

Václav Jaromír Picek

Mně se bude někdy v hrobě Velmi libě, libě spáti; Proto anděl až zakývá, Budu se mu v oči smáti. Smutně jenom ten umírá, Pro nějž žádný nezapláče, Jenž v tom velkém světě bloudil Jak na poušti siré ptáče. Pro mne ale budou plakat Oči dvě nebeské, jemné, Na mém hrobě bude klekat Duše drahá v noci temné. Kolikrát ten anděl něžný Na pahrbku bude dlíti, Tolikrát mé srdce puklé Počne v hrobě znova bíti, Tolikrát se oči zhaslé Pootevrou světla záři, A tak i v tom hrobě uzřím Duši drahou v krásné tváři.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

662. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SENTIMENTÁLNÍ (Jiří Mahen)
  2. NAD HROBEM ALFREDA DE MUSSET. (Antonín Klášterský)
  3. INQUIETO (Vladimír Frída)
  4. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  5. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Spi, oh jen spi! jeť lépe tam, (Irma Geisslová)
  7. O DUŠIČKÁCH. (Alois Škampa)
  8. SVÉMU DUCHU. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Na hřbitově zapomenutých... ( K. Egor)
  10. Sdílné jilmy. (Adolf Heyduk)