MÁTI A VÍLA.

Václav Jaromír Picek

Jaro kvete, rozkoš nese, Žežhulka přec pláče v lese. Pere máti u potoka, Nezpustí z něj v žalu oka. Z jezera jdou do něj vlny, Ty jsou želu, slzí plny; Neb tam robě utonulo, Za hvězdičkou když se pnulo. Bol matince duši dere, Přec košilku denně pere. By košilka bílá byla, Až jí vrátí dítko Víla. Výroční den právě v jasu Pere máti plna žasu! Když rukávek smáčí pravý, Hned se jako živý staví; Když rukávek pere levý, Měké se ramýnko jeví; Když košilku smáčí cele, Naplní ji tílko skvělé. Z míst, kde v proud dvě slzy sjely, Dvě očinky vyhlížely. „Ach mé robě, robě drahé, Pojď, ó pojď k matince blahé!“ Dítko tleská ručičkama; Tu se zjeví Víla sama: ,Slze matky dnem i nocí Obměkčily vyšší moci; Měj si opět krásné robě, Pěstovala jsem je tobě.‘ A tak až se srdce směje, Dítko, máti domů spěje. Jaro kvete – rozkoš nese, Žežhulka utichla v lese.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

721. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JARO A DÍVKY. (Miloš Červinka)
  2. POHÁDKA O ZLATÉM KLÍČI A ŽIVÉ VODĚ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  3. 6. Rozkvetlo nebe hvězdami (Josef Kuchař)
  4. Fialky kvetou na jaře. (Josef Václav Sládek)
  5. 4. Bělounká, vábivá, (Vojtěch Pakosta)
  6. Mně nechte ji...! (Xaver Dvořák)
  7. Jarní idyla. (Rudolf Pokorný)
  8. SLUNCE A KVÍTÍ. (Václav Jaromír Picek)
  9. Učitelka. (Karel Leger)
  10. U hnízda. (Emanuel Miřiovský)