SLUNCE A KVÍTÍ.

Václav Jaromír Picek

Svítí slunko, svítí Na jaro, na kvítí, Líčka líbá spanilá; Než se k moři sklání, Květů med dování, Vadnou kvítka sklonilá! A když slunko vstává, Libky světu dává, Vítr lístky porozvál Po dolech, po stráni, Hejna jich uhání Řeky proudem k moři dál. Ha ty slunce jasné, Světla zář tvá shasne, Blesk za bleskem odpadá; Kdo a kde tě najde, Až tvůj oheň zajde? Pán ti nové světlo dá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

90. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. ODJEZD (Otokar Fischer)
  3. DÍVKA V ZAHRADĚ (Karel Dostál-Lutinov)
  4. Obsypán kvítím je celičký svět, (Josef Holý)
  5. Uvítání jara. (Rudolf Pokorný)
  6. Z violek. (Irma Geisslová)
  7. POLEDNE (Božena Benešová)
  8. MOCHNA JARNÍ (Karel Dostál-Lutinov)
  9. Nevěsta a žena. (Adolf Heyduk)
  10. Rozkvétající poupě. (Václav Antonín Crha)