IV. Velectěná slečno, drahá učitelko naše!

Herma Pilbauerová

Což jsme se tolik těšily, až jmenin Vašich přijde den, bychom Vám přání zjevily, jež v srdcích našich jako sen, sen dřímá krásný. Těch vroucích slov což bylo tu, co jimi slynul duch i ret – jak keř pln vůně v rozkvětu – my tolik chtěly povědět, co v duši kvetlo. Nuž, jmenin den již kyne nám, již jdeme! – Však – prch’ přání sen, jejž chvějný ret chtěl říci Vám. – Že milujeme, víme jen, Vás neskonale. Zná přání našich srdcí Bůh, byť ret jich nemoh’ povědět, On vyplní, co dítek duch Vám přeje vždy – dá štěstí květ Vám nevadnoucí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

102. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. Velectěná, drahá slečno! (Herma Pilbauerová)
  2. X. Do duší našich, do srdcí (Herma Pilbauerová)
  3. XI. V den jmenin Vašich dítky spějí, (Herma Pilbauerová)
  4. Slovutný pane řediteli! (Herma Pilbauerová)
  5. Sonet – apostrofa. (Josef Svatopluk Machar)
  6. VII. Jak včelky k vonné lípě spěchají, (Herma Pilbauerová)
  7. III. Dnes, v ten Svých jmenin krásný den, (Herma Pilbauerová)
  8. IX. Velevážený pane učiteli! (Herma Pilbauerová)
  9. Velevážená, drahá učitelko naše! (Herma Pilbauerová)
  10. (Ženich nevěstě.) (Emanuel Züngel)