Píseň jara.

Herma Pilbauerová

Vysoká hrušeň v okno mi hledí bílými jara květy, měkkými listy povídá, šeptá, jak staré babičky rety. Sotva že jitro budí se v dáli, oživne písní ptačí... pěnkava drobná v duhovém šatě jásá, co hrdélko stačí. Kolikrát v žití slyšela hrušeň opojnou píseň jara – dithyramb lásky věčný, ach věčný! Kdy naše hlava proň stará?!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

96. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VE VŮNI PRAŽSKÝCH AKÁTŮ. (Emanuel Čenkov)
  2. PÍSEŇ ČERVENCOVÉHO DNE (Viktor Dyk)
  3. JARNÍ. (Antonín Klášterský)
  4. VESNĚ. (Eliška Krásnohorská)
  5. Veselý muž. (Josef Václav Sládek)
  6. Stesk. (Alois Škampa)
  7. V stáří. (Karel Babánek)
  8. Jaro duše. (Jaroslav Vrchlický)
  9. SENOSEČ. (Emanuel z Čenkova)
  10. JARNÍ POVZDECH. (Antonín Klášterský)