Má pluje loď...

Karel Babánek

Má pluje loď dalekou vodní plání, tam v modrých dálkách štěstí prý si zpívá – Má duše bledá v tichém usmívání ztraceným břehům v slzách ještě kývá. Dál pluje loď, nehybně dálky stojí – nad vody z lodi vznesli bílí ptáci se vzpomínek a ve sraženém roji ku opuštěným břehům zpět se vrací. A duše moje, smutná v odříkání, na radostný jich let se k nebi dívá – Dál pluje loď – jen vln je slyšet lkání, a hloubka dálek ztrnulých vstříc zívá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

24. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOKY. (Vladimír Frída)
  2. Skřivan. (Rudolf Richard Hofmeister)
  3. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  4. Tři sloky. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  6. HRACÍ SKŘÍNKA. (Bohdan Kaminský)
  7. 4. Den vzešel slunný; v modru oblohy (Josef Kuchař)
  8. KRISTUS. (František Kvapil)
  9. Zklamání. (Boleslav L. Černý)
  10. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)