Po letech.

Rudolf Pokorný

Když jsem milé s bohem dával, což tu bylo vzlyků! Málem byl bych také slzel v smutném okamžiku. Tak ty časy přeletěly jako pěkné snění – lehkéť věru, má panenko, lehkéť zapomnění!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

89. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Naladění. (Jaroslav Vrchlický)
  2. MODLITBA. (Karel Mašek)
  3. 3. Byl to klam a sladké snění, (Václav Bolemír Nebeský)
  4. ZE VŠEHO, CO JSEM ŽIL – (Josef Václav Sládek)
  5. Bez vyplnění. (Bohdan Kaminský)
  6. XXVIII. NA PŘECHODU (Josef Svatopluk Machar)
  7. JÁ VIDĚL V ZENITHU... (František Hais)
  8. Když tak to bylo souzeno. (Josef Václav Sládek)
  9. Její jméno. (Bohdan Kaminský)
  10. XVIII. Sny, vše jen sny... Jdou dlouhé smutné týdny (Antonín Klášterský)