II. Pěje, pěje na vršíku

Rudolf Pokorný

Pěje, pěje na vršíku kohout červený – bujně hoši přeskakují zlaté plameny. „Pojď, ty dívko černobrvá, pojď a se mnou skoč, ruku v ruce, oko v oku – však ti povím proč!“ Hahop! Jak se oheň schoulil k zemi pod nimi! „Má jsi, dívko přemilená, má jsi do zimy!“ A juž děvče uzardělé líbá vítězně, jak upraví světničku si, šeptá líbezně. Jakou truhlu malovanou, jakou postýlku – a po stěnách tolik svatých jako v kostýlku!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

110. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠTĚDRÝ DEN. (Karel Jaromír Erben)
  2. Chaloupka. (Emanuel Miřiovský)
  3. MEZI DVĚMA SVĚTY (Jiří Mahen)
  4. ZLATÝ KOLOVRAT. (Karel Jaromír Erben)
  5. Krásná Vasilisa. (Vilém Ambrož)
  6. Kolovrátek. (Karel Sudimír Šnajdr)
  7. Slza. (Bohuslav Čermák)
  8. RUBÁŠ. (Václav Šolc)
  9. TY DĚTI! (Karel Dostál-Lutinov)
  10. Bělička. (Karel Sudimír Šnajdr)