Návrat z hor.

Rudolf Pokorný

Opustilo léto zasmušilé hory, uzamkly je mrazy jako na závory. Smutně za mnou hledí z dálky vlhkým zrakem, jako by mně vyčítaly: Jsi též tažným ptákem!“ Nejsem ptákem tažným: ve svém zimním šatě vedete si, hory, přec jen přebohatě: ale matička čeká na své ptáče: o vás zašvitoří, radostí zapláče! ji ubezpečí, nikdy ve jho kleté že svých šíjí neskloníte, že ji milujete! A ta vaše chasa, v zápalu že svatém ještě umí dobře točiť okovaným mlatem! Jak se rozveselí, zvláště poví, že jest ve vás písní jako listí v křoví. Ale jenom jedna že tu zavzní v kůru, k vám zvolá odhodlaně: Hory, hory, vzhůru!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dudák, dudy, dudat, zadudat, švanda, měch, zahrát, skočná, chasa, muzika

135. báseň z celkových 204

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jsem jako pták. (Adolf Heyduk)
  2. Před Husincem. (Adolf Heyduk)
  3. PTÁKU V KLECI. (Viktor Dyk)
  4. V BOUŘI (František Šimeček)
  5. Švanda dudák. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. Dudy. (Josef Václav Sládek)
  7. STARÝ DUDÁK (Božena Benešová)
  8. Skon Mořenin. (Rudolf Pokorný)
  9. Pošumavský kraj. (Adolf Heyduk)
  10. Zamilovaní. (Adolf Heyduk)