Rodnému městečku.

Rudolf Pokorný

Hoj, městečko mé rodné, ty hnízdko sokolí, což v srdci mně to bodne, ať zřím tě kdykoli! Rád pohroužím se dosud v ty sladké vzpomínky, jak vracel jsem se často ach, do tvé krajinky! Jak očima jsem slídil, až kostelík jsem zhléd’, až matičce jsem v pláči kles’ v náruč naposled! A když jsem na rozluku zas v objetí jí pad’: „Ó dítě, drahé dítě, víc nespatřím tě snad!“ Ach, matičko má dobrá, ó nevýslovný cit! Juž přišel jsem jen z dálky tvůj růvek navštívit! Juž vítá mne jen otec, vlas jako padlý sníh – ba první jeho slzu jsem tehdy ke rtům zdvíh’! Ach, tatíčku můj drahý, ó netušený žel! Jak sokolík svým dětem jsi v dálku uletěl... Ó městečko mé rodné, ty hnízdko sokolí, což v srdci mně to bodne, ať zřím tě kdykoli!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

196. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kdo tebe, drahá, jednou dotkne se. (Viktor Dyk)
  2. NA CESTU. (Antonín Klášterský)
  3. 403. S těchou když se oči mé tu pásli (Jan Kollár)
  4. Písně! (Rudolf Pokorný)
  5. LÍPA. (František Odvalil)
  6. 77. Země povrchek byl bludem mámen, (Jan Slavomír Tomíček)
  7. VALAŠSKÝ MOTIV. (Karel Dostál-Lutinov)
  8. Slováčkovo loučení. (Adolf Heyduk)
  9. XI. Proto jsem k vám nešel, byste žalovaly, (Karel Babánek)
  10. I. Dokud dětinství nám ještě srdce krylo, (Josef Václav Frič)