XI.

Rudolf Pokorný

Hojže, bože! naposledy Tater tvořils hole: na hlavy dal sněžné party, květné krpce dole; k bokům lesů opašenky, a co jarky – šavle tenky – – Každá jako v pole! Pod věžemi šedých holí zpěvný salaš bači; valáškavé do fujar tu jásají a pláčí: „Dolů, ovce, dolinami – –“ Bílé stádo zvonek samý: jaj, což se mi páčí! Ale, panko, do hor našich zabudnuls dáť brány, by k nám nemoh z poza Tisy Maďar nadudraný. Zbav nás toho ozrutíka, nebo vrať nám Jánošíka – Parom dá mu rány!...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

17. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Rudolf Pokorný)
  2. XVIII. (Rudolf Pokorný)
  3. 129. Jako smutně lesní holub upí (Jan Kollár)
  4. LÍPA. (František Odvalil)
  5. V HORSKÉ VÍSCE. (Eliška Krásnohorská)
  6. PAMÁTCE odhalení praporu Sokola třebíčského v den 17. července 1887 (Otokar Březina)
  7. Mrak se choulí víc a více... (Adolf Heyduk)
  8. MOTIV ZE SLOVENSKA. (Karel Babánek)
  9. Zkouška pastuškova. (Rudolf Pokorný)
  10. Horehronští chlapci. (Adolf Heyduk)