I. Ah škoda věčná je těch krásných dob,

Josef Jiří Polabský

Ah škoda věčná je těch krásných dob, kde u veliké slávě byl řád váš, ah škoda věčná je těch krásných dob, kde knihy naše pálil Koniáš. Ah škoda jich, již víc se nevrátí, již nezasvitne stará sláva vám; již knihy nám váš plamen neschvátí, tož: „ad majorem dei gloriam.“ Aj oželte jich, drazí otcové, vždyť je tu ještě slavný národ náš; teď ten na místo vaše nastoupí, ba z každého nás budiž Koniáš. My budeme pálit, všecko napořád, svým vtipem totiž, co vy dáte nám; ne z hněvu snad, by zrychlen byl váš pád, leč: „ad majorem dei gloriam“.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

politika, poslanec, parlament, ministr, politik, politický, vídeň, schůze, mandát, republika

876. báseň z celkových 1252

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. AUGIÁŠŮV CHLÉV. (Antonín Sova)
  2. APOSTROFA (Josef Svatopluk Machar)
  3. LEGENDA SVATOVÁCLAVSKÁ A LEGENDY VŮBEC (Josef Svatopluk Machar)
  4. TŘI (Viktor Dyk)
  5. SLOKY SPISOVATELŮM. (Antonín Sova)
  6. VZHŮRU! (Jan Opolský)
  7. 326. Stokráte sem mluvil, teď už křičím (Jan Kollár)
  8. Rada rodícímu se spolku literátů českých. (Josef Svatopluk Machar)
  9. PŘÍZEŇ (Jan Neruda)
  10. Z nové „Moudrosti otcovské“. (Josef František Karas)