ZDRCENÁ REVOLTA

Arnošt Procházka

Otravné páry valí se nad sžehlou zelení povadlých luk a smutkem pokosených polí, kotouči olověnými ovíjí kostry stromů, v hluchý kraj lehajíce a němost shroucených obzorů. Mraky se plazí v černé tíze oblohou, padají v neplodné klíny mrtvých údolí, snoubí s rudými výdechy zejících roklí, v drtivém tichu nehybných mrazů. Slunce jen jako vřed otevřený a jitřící v prohlubni stínů sazové dálky, neznámých světů příšerna hasnoucí oko, v posledních křečích dáví tu zkažené krve své stydnoucí kapky. Duše má v poušti té, smrtelné agonii žití a vesmíru závidí strnulost tupou zvěři a necitný klid hmotě, vzpírá se vzepjetím svrchovaným zlomených sil, v konečné touze rozšláplého srdce, svíjí se v zápase marném po teplém světle, aby se v chvíli zřítila zdrcena do tůně bolů prázdna a samoty.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

267. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PLAMENNÉ MOŘE. (František Taufer)
  2. ET TOUT EST EFFRAYANT LORSQU’ON Y SONGE (Arnošt Procházka)
  3. Blíny v duši. (František Sís)
  4. ZBLOUDILÍ. (Xaver Dvořák)
  5. Dřevo. (Ferdinand Písecký)
  6. II. Rozklad. (Jiří Karásek)
  7. POPRAVA DUŠE (Arnošt Procházka)
  8. Vzpomínka v den šerý (Stanislav Kostka Neumann)
  9. UMŘELA LUNA. (Růžena Jesenská)
  10. OSAMĚNÍ (Hermor Lilia)