Meč všebojec.

František Serafínský Procházka

V mostě pražském – žádný tlach – od věže až k věži meč prý strašný, zbojců strach, po staletí leží. Nad ním duní chodců krok, pod ním šumné řeky tok do dálavy běží. Jílec jeden drahokam v Staré město míří, čepel jako blesku plam v hruď se Hradčan šíří, pohanů jím krotil vztek Roland, Bruncvík silný rek, nebo svatý Jiří. Trůnu chrání vznešenost ocel jeho křepký, by jen jímal čest a ctnost trůnu loket hebký, ale jílec k ráně pne na ty naše prodajné a zotročilé lebky. Dobrá báje, věř jí, věř, kdo chceš, Čechu, směle: proto trčí v noční šeř Hradčan štíty stmělé, proto prestol pust a chud a ty ještě doposud máš své čelo celé. Slyšel meč ten mnohý hlas, strašné přežil vřavy, po něm dusal Maradas s žoldáků svých davy, po něm mnohý lačný rab v plný přitáh’ do Čech žlab s cizáckými mravy. Přitáh’, vytáh’ – jakýž div – s vozy zlata, nachu, zvedla se jen s českých niv za ním mračna prachu – avšak věru pro nás žel, tvůj že skvost on nenašel, divotvorný brachu! Můžem’ nyní ruce v klín sníti sen tvůj velký, že přec jeden vlasti syn najde hrob tvůj mělký, že tě vztyčí v jeden ráz, našim bědám zlomí vaz... Zatím lovme lelky. – Vratkou patou tvoji plec třeme dál jen chabi, že nás spasí růženec, který šepcem slabí. Och, jak sluší našim rtům vzdechy k němým patronům, vědí – staré baby!... Lež tu, brachu, lež tu, lež, kamž se časy děly! Drahokam tvůj za veteš dnes by židé měli, jiní pak tvou ocelí ve zdraví a veselí hřbety by nám dřeli. V naše půtky, v naši seč o jiné vím zbrani, v ústech našich naše řeč, vůle k činům v dlani, dvojice té světlý lesk jako palný Boží blesk naše vrahy zraní. Počkáš, reku ospalý, jak ti v hruď to vběhne, až v ty svaté zápaly Čech své srdce zžehne, hlavy dolů! z plných plic v roje svojich pijavic až tvým heslem šlehne!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 2 místa; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

michna, šlik, kacířský, cizák, chám, žoldák, bavor, hanuš, zikmund, bavorák

100. báseň z celkových 220

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  2. ŽENA HUSITKA. (Adolf Heyduk)
  3. báseň bez názvu (Otakar Červinka)
  4. 21. ČERVEN 1621. (Ferdinand Tomek)
  5. O Dobršské zvonici. (Adolf Heyduk)
  6. báseň bez názvu (František Chalupa)
  7. IRREPARABILE TEMPUS (Karel Dostál-Lutinov)
  8. O Martinu Hoef-Huertovi. (Adolf Heyduk)
  9. DEVÁTÝ LISTOPAD. (Josef František Karas)
  10. LICHTENŠTEJN. (Adolf Heyduk)