VALAŠSKÝ MOTIV.

Karel Dostál-Lutinov

Já jsem báča velmi starý, nedočekám do jara, věru, že mě k odpočinku uzpívá kdys fujara. Až zas přijde jeseň smutná, vichor lesem zahučí, dám vám sbohem, hory doly, půjdu v Boží náručí. Na slunečku usnu zticha – praví mně to šediny - kolem mne se ovce sběhnou, sběhne se půl dědiny. Děti o mně pozapláčou, smutno zalká fujara: Umřel, umřel báča starý, nedočekal do jara.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

182. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Rudolf Pokorný)
  2. VÍSKA BEZ CHLAPCŮ. (Adolf Heyduk)
  3. LÍPA. (František Odvalil)
  4. Les. (Adolf Heyduk)
  5. Drotaři. (Adolf Heyduk)
  6. SLOVENSKU. (Adolf Heyduk)
  7. Slunéčko spadlo za horu... (Adolf Heyduk)
  8. Pěkné předsevzetí. (Adolf Heyduk)
  9. 129. Jako smutně lesní holub upí (Jan Kollár)
  10. NA CESTU. (Antonín Klášterský)