LES VÍTAL MĚ V LISTNATOU BRÁNU...

Karel Vojtěch Prokop

Les vítal mě v listnatou bránu: Kdes meškal dlouho tak? Již zeleň vlá po šírém lánu, a mně se vrátil pták. Plá v slunci zlatý vlas břízy, a v šerý chvoje stín tvá známá pěšinka mizí a kyne ve snů klín. Zdroj pění se, hovoří, zpívá po skalních balvanech, vřes kvete, sasanka snivá, a v hedváb změněn mech. Tůň skalní v hlubinách tají zas kouzlo bájných dum – pojď, větve mé přístřešek dají zas vlídný všem tvým snům!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

50. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vlaška. (Adolf Heyduk)
  2. Krásy zář. (Adolf Heyduk)
  3. LOGIKA LÁSKY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce, (Jan Kollár)
  5. Lístku břízy. (Alois Škampa)
  6. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  7. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  8. U mlýna mé matky. (Adolf Heyduk)
  9. Žluva. (Adolf Heyduk)
  10. V zamyšlení. (Adolf Heyduk)