V ZIMNÍ PODVEČER.

Karel Vojtěch Prokop

V ZIMNÍ PODVEČER.
Kto o zachodzie serce rozzala w przedsennych dum tesknote? Marya Konopicka.
Když v krbu šlehne plamen za večera, a venku za oknem zřít stromy holé, a za nimi jak do mrazného šera se strou ta bílá, zasněžená pole – Tam v snění hledět až, kde zrakům splývá sníh s oblohou, kdy západu zář zbledla,zbledla a první velká hvězda zářně kývá, jež čistá v modru nad zemí se zvedla – A nechat myšlénky své volně plouti, že nestíháš, jak vznikají, kam spějí, a nechat je, kde touží, spočinouti... Proč jen se v očích náhle slzy chvějí? 21