SELSKÁ BALLADA.

Karel Vojtěch Prokop

Pan direktor pln usměvavé něhy(J5f) se kloní v kočáře k své mladé paní(J5f) jí na tvář krásnou jak by padly sněhy(J5f) a hlava v měkké podušky se sklání(J5f) Nuž pohleď drahá v tomto dálném kraji(J5f) jsem po knížeti nejmocnějším pánem(J5f) zde vládnu všemu plné klasy vlají(J5f) a klaní se nám nepřehledným lánem(J5f) lid chvěje se a na pokyn můj čeká(J5f) k nám ze své bídy patří oslněný(J5f) jak červ se plazí mžiku brv mých leká(J5f) vždyť vše co má ty bídné čtyři stěny(J5f) ba jeho život majetek i práce(J5f) nám náleží on z naší má to ruky(J5f) Pan direktor se při tom usmál sladce(J5f) a svoji paní v růžové rtů puky(J5f) vtisk polibek dal ruku jí kol šíje(J5f) A že jsem vyrval drahou perlu z kalu(J5f) lesk její proto chmurami se kryje(J5f) tvé očko proto halí rouška žalu(J5f) Ó zapomeň již na ty nízké kruhy(J5f) a na to dětské nedůstojné snění(J5f) Jí slzou leskly se brv zlaté pruhy(J5f) a ňadra vlnila se v prudkém chvění(J5f) Dál jeli V polích kosy ženců plály(J5f) a slunným vzduchem půvabného rána(J5f) se písně dívek jasně rozléhaly(J5f) jim paní naslouchala zadumána(J5f) a sniva vždyť je dosud všechny znala(J5f) Pan direktor v tom zastaviti káže(J5f) po hůlce sáhla jeho ruka malá(J5f) a v prudkém šlehu zamihla se paže(J5f) Ten žhavý šleh pad ve tvář mladíkovu(J5f) jenž u kočáru s neodkrytou hlavou(J5f) byl stanul jako mrtvá socha z kovu(J5f) v líc paní upřev výheň zraků žhavou(J5f) Ryk z jeho prsou rozlehl se divý(J5f) Jeď zvolal direktor a zase v letu(J5f) se větrem chvěly koní dlouhé hřívy(J5f) A paní klesla rovna podťatému květu(J6f) Vísku zima pokryla(T4m) těžkým sněžným pokrovem(T4m) každá chýže mohyla(T4m) celá víska hřbitovem(T4m) Kdosi klepá za šera(T4m) v dvéře jedné mohyly(T4m) Jaký to sem z večera(T4m) zašel poutník zbloudilý(T4m) A kdo dvéře otvíral(T4m) s bídnou vetchou stařenou(T4m) do jizby se ubíral(T4m) slabou chorou zmořenou(T4m) Vy dobrá matko rcete(J3f) zda nocleh u mne chcete(J3f) Jsem stará chudá chorá(J3f) mám syna direktora(J3f) on do zimy a noci(J3f) mě vyhnal bez pomoci(J3f) Dej nocleh dobrý hochu(J3f) a přej se ohřát trochu(J3f) Dám stará matko rád(J3m) Jsem samoten ač mlád(J3m) již rodiče jsem pochoval(J4m) a milou direktor mi vzal(J4m) Vy stará hlavo rcete(J3f) zda za syna mě chcete(J3f) Tak vzal ji v chýž svou chudičkou(J4m) a byla jemu matičkou(J4m) Když budil zemi slunka jarní svit(J5m) a v lůně jejím nový život klíčil(J5f) vstal proti pánům utýraný lid(J5m) šíj vypjal sehnutou a čelo vztyčil(J5f) Žár těžké křivdy který tajně plál(J5m) lid ve svých prsou více neudolal(J5f) zbraň starých předků zrezavělou vzal(J5m) a hlasem bouře Volnosť Volnosť volal(J5f) Jak všemocný se zachvěl direktor(J5m) a rázem pozbyl odvahy a síly(J5f) když vstali poddaní jak bouře s hor(J5m) a zámek nad hlavou mu zapálili(J5f) Tmou starých stromů plála ohně zář(J5m) když parkem prchal se svou mladou paní(J5f) tu kdos mu v cestu stoupil pohled v tvář(J5m) a pevná ruka ujíti mu brání(J5f) Zbraň připravenou stiskl direktor(J5m) a výstřelem se kácí mladík smělý(J5f) leč vzápětí jiných četný sbor(J4m) již hlučně direktoru státi velí(J5f) A klesl ubit Z davu zazněl sten(J5m) máť stará kleká k synovi se shýbá(J5f) a mladíka jenž dřímá mrtvých sen(J5m) choť direktora v siná ústa líbá(J5f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 12
Celkem veršů: 92
Jamb: 80 (87 %)
Trochej: 12 (13 %)