ODPLATA

Karel Dostál-Lutinov

Ha, jak se tam válí mrtvoly, zaťaté do sebe! Krví je napita země. Ze šachet trčí hrozivé pěsti, řvou nedobití, jimž vápno vypálilo oči. To máte za to, že jste nás vraždili věky! Hu, jak prchají horempádem a tonou v řekách a boří se v bahnech a močálech. Co jste se na nás napořádali štvanic! Co jste se nás navylévali z doupat! Náš mstitel žije! Ho, jak klopýtají v útěku pod břemeny zbroje, zkřivení a zpocení! Co jste se nás nazapřahovali, nahonili a naprás– kali bičem! Teď dopadají na vás třaskavé rány! Hi! Jako mouchy padají hladem! A jejich děti nemají doma mléka a jejich stařeny hynou z ne– čistého chleba, kterého není! Co jste nás naplašili od zrnek obilných a od medových květin. Den odplaty přišel! He! Jak úpíte, šedí, přikuti v zákopech, v smrdu– tých děrách, na osamělých strážích, v zajetí zdlou– havém, roky trvajícím! To za to, že nás jste věznili v klecích zvěřinců, nám svobodu přírody zlatou jste vzali a dali po– nížení a nekonečnou nudu, k vrhnutí hnusnou. Zkuste na sobě, co páchali jste na tvorech Božích. Hahá! Jak se topí v moři jejich torpedovky, křížníky, drednoty a hydroplány! Vraždili nás – a nyní pokrývají mořské dno. Shlížíme s volné výše na obklíčená města, roz– střílená a doutnající. Kde jsou vaše chrámy a divy umění? I do nás jste stříleli a plašili naše posvátné kroky! K nám zpupně jste zdvihali zraky a rouhali se duchu, jenž z našeho písma hlásal vám mír. My stojíme a záříme dál – vy hynete vraždíce sebe. Vy jste pohrdli naším voláním, že nutno si vy hnout, že nutno žít a jít vedle sebe! Křičíte o pomoc a smilování, bych vysvobodil vás od vás samých. Za dob klidu smáli jste se, že nejsem. Nuž: Nejsem! Nevidím, neslyším, nepomáhám!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

179. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KRVAVÁ ŘEKA. (Rudolf Illový)
  2. Nad šachtou kouří se... (František Cajthaml-Liberté)
  3. Růže. (Augustin Eugen Mužík)
  4. KRÁDCI SKVOSTŮ (Antonín Sova)
  5. Slyšíte? (František Cajthaml-Liberté)
  6. V nemoci. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Zpěv přísných slepců. (Stanislav Mráz)
  8. NEJVĚTŠÍ BOLEST VĚKU. (Antonín Macek)
  9. VZPOMEŇ VŽDY VŠUDE (Antonín Sova)
  10. Příchod moru. (Jan Evangelista Nečas)