Studánka.

Ladislav Quis

Ve vřídle krásy voda křišťál byla, tu pokolení celá s chutí pila. Však přišli noví. Jak! že to je krása? Kde barva, vůně, chuť? – A hned ta chasa v zdroj hází kal, v něm míchá sochorem, až vše rmut páchnoucí. – Byť s odporem, ti polykají mok, již kráčí s časem a šklebíce se křičí velkým hlasem: „Sem, mroucího jež tíží věku znoj, zde lék, zde spása, zde jen krásy zdroj.“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

313. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POPELEC (Otokar Fischer)
  2. PIJÁCKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  3. U zelené žáby. (František Hajniš)
  4. Druhý list Ahasvera královně Semiramidě po desíti letech. (Jaroslav Vrchlický)
  5. LVII. Jedu po Rýnu. (Adolf Heyduk)
  6. Harfenice. (Adolf Heyduk)
  7. VII. Falstaff. (Augustin Eugen Mužík)
  8. PIJÁCKÁ. (Jan Opolský)
  9. JIŘINA, (Josef Svatopluk Machar)
  10. Povzdech. (Jaroslav Vrchlický)