EPITAFY.

Karel Dostál-Lutinov

Tu dřímá jeden z mužů zvláště chytrých: Žák Cyprianův, Kapižon pan Friedrich. Vysoko nosil hlavu, plnou pokroku, byl jedním z neuznaných proroků. Že Ambrož svatý byl mu hloupý trošku, On spolehl se na Ambrože Sošku. Krom bohosloví státníkem byl, Franto: Chtěl v parlamentě zavést esperanto! Sněmnesmrtnostidřímá zdeó žal! (On totižnesmrtněse blamoval.) Nepuknout pýchou, moh se ještě skvíti. Zář mlhovin v slávy sen mu svítí! Autoritou byl mu policista, dle hádal, která víra jista. Na mozku měl Lessinga, tož Švába. Macharovi věrně dělal drába, věřil, že je stvořen po obrazu Boha, kterého však popíral jak moha. V moudrosti své podobal se hadu, který sebe sama snědl z hladu. Jeho jméno : Kamenář (toť Steiner) Sviť mu světlo! vždyť byl Unser-einer. Že velký muž byl, o tom není spor, dva metry dlouhý byl ten veletvor. Profesor češtiny. (Moc česky neuměl, však podskalácky psal a rozuměl.) Poutníče, chvátej! Sic se probudí a ještě mrtvý pod světem zostudí. Zde leží KAPIŽON, CYPRIAN JUDA! On provokoval, ho někdoudá“, by jako tygr mohse na něj vrhnout a rámus děsný po všem světě strhnout. Jak slepý padmu Dostál do noty, a Juda stal seMUČEDNÍKEM SPROSTOTY! Aby se nesetkal s žádným patrem, nebožtík stal se zbožným českým bratrem a mstil se dobrodincům svojim jako ďas, samou pomstou život jeho shas. Nad hrobem jeho ještěSlovo“* svítí. Kdyby byl vztekem nepuk’, mohtu ještě býti

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

politika, poslanec, parlament, ministr, politik, politický, vídeň, schůze, mandát, republika

235. báseň z celkových 1252

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Hanuš Jelínek)
  2. TŘI ČEŠTÍ VELIKÁNI. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. Z nové „Moudrosti otcovské“. (Josef František Karas)
  4. RIEGER. (Josef Svatopluk Machar)
  5. Rok. (Viktor Dyk)
  6. Ranní říkání. (Viktor Dyk)
  7. PROMENÁDA DIOGENOVA. (Viktor Dyk)
  8. NAPOLEON DER ERSTE. (František Serafínský Procházka)
  9. Těm, kteří zradili. (Viktor Dyk)
  10. I. AUGIÁŠŮV CHLÉV. (Antonín Sova)