Švanda.

Ladislav Quis

Švanda tiskne dudy k boku, k ústům zase sklenici, v prsou dech a vid až v oku tratí se mu s dennicí. „Nocí tré i dnů jsem hrál, teď již čtvrtý konec vzal; ani muk už, chaso mladá, dohrál jsem a dodudal.“ U cesty bouř klátí stromkem, po ní Švandou vratká zas. „Aj, aj! mneli za tím domkem jejli za mnou nesl ďas? – Oknem jasné světlo plá, uvnitř chasa veselá. Což se asi podivíte, když vám Švanda zadudá.“ – „„Švanda, Švanda tu i dudy! – Pojď ty, Švando, mezi nás.““ „Půjdu, třeba u všech všudy, neznal dům a neznal vás!“ „„O to ty se nestarej, radší pij a jez a hrej; zlatem mi ti zaplatíme, Švandičko, jen zadudej. – „„Dbej však, nechť si prší zlato, až by klobouk přetekl, aby nikdy, nikdy za to Zaplať pán Bůh! neřekl.““ „Aj, což o ta slova dbám, jen když chmel a zlato mám; já vám za to vaše zlato jako Švanda zadudám.“ Cupy, dupy, cvaky, cvoky, na podlahu, na půdu: „Jaktěživ jsem také skoky neviděl a nebudu. Holka lítá do stropu, přes ni hoch zas v pochopu; to se točí, to se bočí v chvatu, víru, výhopu. „A to zlato! nevím ani, kam ty žluté ptáčky dám. Zaplať vám to, drazí páni, zaplať vám to pán Bůh sám!“ – Nedomluvil, nedořek – ti tam – zlato, světlo, skřek. Hrom a blesk, pak noc a ticho – Švanda v mdlob se náruč smek’. Ranní pára z řeky stoupá, blízko již je do zoře, s čakanu se tělo houpá, Švanda sedí na hoře: „Kde jsi se tu, Švando, vzal? Kam jsi, Švando, zlato dal? Rád buď, Švando, na čakanu, že’s jen nocleh vydudal.“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

dudák, dudy, dudat, zadudat, švanda, měch, zahrát, skočná, chasa, muzika

7. báseň z celkových 204

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Božský den. (Milan Fučík)
  2. První loučení. (Adolf Heyduk)
  3. LETNÍ NOC (Otokar Fischer)
  4. HUDBA MLÁDÍ. (František Soldan)
  5. DUDÁK. (František Kvapil)
  6. Švanda dudák. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  7. O hrobce na Stražišti. (Adolf Heyduk)
  8. Rosa jara v duši se mi lije, (Josef Holý)
  9. báseň bez názvu (Hynek Grunert)
  10. O Suchodvorských zemanech. (Adolf Heyduk)