Já miluji a LÁSKOU žiji jen,

Adolf Racek

Já miluji a LÁSKOU žiji jen, mně všechno jasno láskou tak, o tak, taj nejvyšší můj její vlasů mrak, běl ňadra, když se dere z krajek ven, pro krásu jí, svou milost neznám jmen: Být tam, kde na prsou má rudý mák! Svou světicí jsem králem, bez ní vrak, ves jistě svět jí se mnou přešťasten. Polibků peklo, nebe objetí! O něžný zmatku můj, jí blízek když jak v zanícení vše zřím mizeti! Tvé čelo líbám, ústa, celou, klín, být věčně s tebou spojen moci již! Ne, plané hloubání, já věřím v čin.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

591. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Láska. (Vincenc Furch)
  2. O láska k mravnosti mé srdce nutí, (Adolf Racek)
  3. Má láska. (František Hajniš)
  4. NA USMÍŘENOU. (Josef Lukavský)
  5. APOSTROFA LÁSKY. (Zikmund Winter)
  6. báseň bez názvu (Josef Holý)
  7. O lásko, podstato vší PRAVDY naší, (Adolf Racek)
  8. O kráso lásky, z tebe ŽIVOT plyne, (Adolf Racek)
  9. O kráso lásky, z tebe život plyne, (Adolf Racek)
  10. LORELEY. (Zikmund Winter)