Prohlášení, že náš nejmilostivější Král František po nebezpečné nemoci uzdraven jest.

František Alexandr Rokos

Již se mi zas oko vyjasnilo, Slyším s věže zvučně zvoniti; Nesmíš víc má duše truchliti, Vše se ve mně v radost proměnilo. Spěji v chrám, kde již se shromáždilo Množství lidu chtíc se modliti, Semnou Hospodina prositi; Aby to nám pomoc způsobilo. Vejdu v svatyni, a pozorlivý Lid hned spatřuje mé usmání, Truchliv jsa se každý tomu diví. Řeknu ale k zboru nenadále: „Vyslyšel Bůh naše volání; Zdravého již máme zase Krále!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

237. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 5 Jak rád v tvém stínu vnadícím, (Josef Barák)
  2. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  3. GOTIKA VĚČNÁ. (František Táborský)
  4. DĚLNÍKOVA NEDĚLE. (Adolf Bogner)
  5. Jsou okamžiky... (Jan Ježek)
  6. U této zdi si postojím, (Gustav Dörfl)
  7. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  8. Pastýřova nedělní píseň. (Ludvík Uhland.) (Josef Kuchař)
  9. Na zvonici. (Adolf Heyduk)
  10. ZVONÍK. (Antonín Klášterský)