ODPOVĚD.

Karel Sabina

Ty se mne tážeš, proč k radosti I k želu sobě zazpívám? A rozčilené srdce hořem Marnému světu odkrývám? Ó, ptej se zpěvného slavíka, Proč každonočně hlasem svým Své žely i své blaženosti Zjevuje stromům ztemnělým. I proč slzívá, ptej se růže, Již dechy rájské splodily; Kde jejich, tamť i moje písně I slzy mé se zrodily.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

374. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 1. Ideálů Říše. (František Palacký)
  2. X. Ptáče zpívá, jak je k tomu (Josef Uhlíř)
  3. Původ vlastenectví. (Karel Marie Drahotín Villani)
  4. Touha. (Matěj Havelka)
  5. V. Že’s svadlý čas květy ozdobila, Ty to víš, (Václav Šolc)
  6. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  7. Básník v ohradě. (Šebestián Hněvkovský)
  8. Violinka. (Josef Jaroslav Langer)
  9. I. I u mé hrudi píseň zní, (Alexandr Balcárek)
  10. Co neuvadne. (Eliška Krásnohorská)