PÍSEŇ STARÉ TŘEŠNĚ.

Karel Skřivan

Ta třešně stará, pokřivená jak zdrcená a zlomená, ji slyším z jara, kterak sténá, jak ve prach níží kolena: „Jen poklesnout mi nedej, Bože! Výš zdvihám všechny haluze a ptákům nebes dávám lože – to připočti mi k zásluze! Hle, v bílém rouše květů zdvihá se každá sněť má sepjata: Ó Pane, ač jsem samá rýha – nedej mne srazit do bláta! A byť bych byla samá vráska, já v zázrak doufám každý čas: Můj Stvořiteli, Ty Jsi láska, a láska může zmladit zas!“ Tak zpívá k Bohu, usmívá se jak v bílých šatech družička, v slunci se třpytí, zachvívá se má třešně, stará babička.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

švec, krejčí, bota, ušít, krejčík, střevíc, sklenář, šít, řemeslo, poplést

99. báseň z celkových 191

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OBRÁZEK Z POUTI. (Josef Jakubec)
  2. ŠIKMÁ VĚŽ. (Irma Geisslová)
  3. DUBEN (František Odvalil)
  4. Dudákův sen. (Adolf Heyduk)
  5. Řetěz mám na hrdle a starý Zvyk (Josef Holý)
  6. 599. Před peleší papírek tou lítá (Jan Kollár)
  7. XXIX. NA STAROU NOTU. (Petr Křička)
  8. V LOMECH. (Vítězslav Hálek)
  9. Vlašťovička i vrabec. (Václav Svatopluk Štulc)
  10. XI. Les vyšňořen tak do zelena, (Vítězslav Hálek)