XXV. Na výsluní mezi lesy

František Karel Drahoňovský

Na výsluní mezi lesy na úrodném pahorečku – rytec kvítka pěstil – tamo míval pěknou zahrádečku. Na záhůnkách pěti divě nyní bujná tráva zrůstá, a stezička posypaná jindy pískem – ta je pustá! Květlo někdy, květlo kvítí – ze všech vonných kvítečků neuzříš teď žádné však, leč „Panny Marje slzéčku!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 1 osobu; je označena takto

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

296. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Květina štěstí. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. MEDITACE LETNÍHO JITRA. (Václav Hlaváček)
  3. Setkání. (Josef Baše)
  4. V květinách. (Adolf Heyduk)
  5. DÍVKA V ZAHRADĚ (Karel Dostál-Lutinov)
  6. Papů. (Josef Václav Sládek)
  7. PRŠELY KVĚTY, PRŠELY... (Miloš Červinka)
  8. List agavy široký, šťavnatý ( H. Uden)
  9. Tři světýlka. (František Ladislav Čelakovský)
  10. XXV. Bloudila v hájů sklepení, (Vítězslav Hálek)