ZVONY.

Josef Václav Sládek

Zvony, naše zvony, jak tak slavně zníte, přes luhy a lány když se rozzvučíte! Kovovými hlasy, pospolu a samy: – jak to naše srdce v jedno zvučí s vámi! Vesele když k nebi slyšíme vás zněti, všechna naše radost s vámi vzhůru letí. A když zazní hranou vaše hudba lkavá, všechno naše hoře v ní se vyplakává. A když dozníváte s věže naší vísky, nepoznaný světem Bůh je nám tak blízký.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

22. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZVONY. (Antonín Klášterský)
  2. Vzduchem hučí to a zvoní, (Jan Neruda)
  3. Šli jsme tiše... (Růžena Jesenská)
  4. Rodnému jazyku. (Jaroslav Vrchlický)
  5. JSME JAKO VELKÝ, STARÝ ZVON. (Antonín Klášterský)
  6. ZA MRTVÝMI (Otakar Theer)
  7. ZVONY. (Karel Babánek)
  8. Zvonů píseň. (Růžena Jesenská)
  9. II. Jak bouř, kdy řádí na horách, (Jaroslav Vrchlický)
  10. TÝNSKÉ ZVONY. (Antonín Klášterský)