NÁVRAT.

Josef Václav Sládek

Měkce, jak se vločka schvívá, tiše, jako slza splývá, za soumraku v chladné rose moje štěstí vrátilo se. Moje štěstí, kde jsi bylo, kam jsi mi to zabloudilo, že ti v tváři úbělové tolik toho smutku zbylo! V dalekém a mhavém kraji bylo jsem, kde přebývají ti, kdož odešli ti v dáli; od tebe mne s sebou vzali. Z nich, pro něž je marno lkáti, už se nikdo nenavrátí, já však prošlo temnou branou, bych ti řeklo: Na shledanou!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

77. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  2. Národní píseň. (Karel Babánek)
  3. II. Na ňadrech tvých ty chvíle jsou mé žití, (Jaroslav Vrchlický)
  4. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Písni. (Rudolf Richard Hofmeister)
  6. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  7. ŽIVOTEM. (Adolf Brabec)
  8. Přítomnost. (Boleslav L. Černý)
  9. IN MEMORIAM. (Bohdan Kaminský)
  10. Naději. (Bohdan Kaminský)