SVIŤ MI, MÁ HVĚZDIČKO.

Josef Václav Sládek

Sviť mi, má hvězdičko, sviť mi jen sviť, kde koliv kráčím po tmavé dráze v práci a pláči, jde se to snáze, když ty mi svítíš, sviť mi jen sviť. V světě ta jediná byla jsi ty, v bouři a víru, v života boji, kdos-li dal míru té duši mojí, v světě ta jediná byla jsi ty. Sviť jen, ať vysoko nade mnou dlíš; přes lidskou bídu duše i těla, veď ty mne v klidu jak’s to vždy chtěla, až ve svou výš!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

478. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POD ZRAKY HVĚZD. (Eliška Krásnohorská)
  2. báseň bez názvu (Josef Holý)
  3. 373. Ai zde pode šírým nebem tvojím (Jan Kollár)
  4. Ze všech chvil mých nejkrásnější (Jan Evangelista Nečas)
  5. Je mi někdy, jak bych rukou smělou (Josef Holý)
  6. Unavil mne cudný žalů květ, (Adolf Racek)
  7. HVĚZDY. (Josef Václav Sládek)
  8. CXXXVI QUIS UT DEUS? (František Zavřel)
  9. HVĚZDY. (František Kvapil)
  10. Hvězda. (Augustin Eugen Mužík)