I. Cos u nás straší; – říct to nelze slovy,

Josef Václav Sládek

Cos u nás straší; – říct to nelze slovy, vzduch toho plný, ve vodě to pluje, s chlebem to jíme, krev to omamuje, tak sladkotupě, dým jak opiový. Na ruce věší se to dělníkovy, do myslitele hlavy se to snuje a každou chvilku klidu otravuje i tam, kde zavítá pod naše krovy. Chcem žít a živi v hrob se ukládáme, chcem pracovat, stavíme z písku v řece, chcem ku předu a zpátky vrávoráme; co jinde pravda, lež je v zemi této! tu můru, mdlobu, – kdo můž’ říct, co je to, – tu naši kletbu, setřeste ji přece!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

výhra, prohrát, karta, vyhrát, hráč, sázka, prohra, šach, kostka, bulka

288. báseň z celkových 309

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V BOUŘI (Otokar Fischer)
  2. F. HERITESOVI k padesátce. (František Serafínský Procházka)
  3. XII. Žít dlouho – ne v tom není zisku, (Jaroslav Vrchlický)
  4. ČESKÁ PÍSEŇ. (Antonín Sova)
  5. Poměry. (Jaroslav Vrchlický)
  6. IMPROVISACE DUŠANOVA. (Karel Sabina)
  7. SYLVA. (Antonín Klášterský)
  8. PIRÁTI JEDOU... (Adolf Červinka)
  9. Krvácí... (Jaroslav Vrchlický)
  10. Dožij – dopij! (Josef Václav Frič)