Práce.

Josef Václav Sládek

Trvá to dlouho, nežli vykrvácí se srdce z toužení v tom žití ději – ba: Ještě krůpěj! – naše rty se chvějí, když štěstí, mladost, naděj’, vše se ztrácí. Však blažen ten, kdo, vše kdy v zmar se kácí, sen po snu zniká, naděj’ po naději, se vrací do sebe, jak vlny spějí a pevnou kotvu nalézá v své práci. Buď sebe prostší – kladivem a kosou, v paži se jev, neb v myšlenkové síle, – byť nečítal ji nikdo v zásluhu: ti šťastni jsou, kdo kropí potu rosou ten širý svět a padnou při svém díle jak oráč bleskem sražen u pluhu. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

624. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň. (A. K. Lešan)
  2. LXXVI. Smutné šero na krajinu padá, (Jaroslav Vrchlický)
  3. Přání. (Josef Václav Sládek)
  4. VII. Nač hlavu klonit v stálém srdce trudu, (František Leubner)
  5. CO NA TOM! (Antonín Klášterský)
  6. Důvěrné sloky. (Jaroslav Vrchlický)
  7. NAŠE ŠTĚSTÍ. (Antonín Koukl)
  8. ARETINO TIZIANŮV. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Nezorané pole. (Bohdan Kaminský)
  10. SMRT. (Adolf Heyduk)