RŮŽE.

Josef Václav Sládek

Ó růže, růže, růže, tak jest jich plný sad! a ty jsi jednu utrhla a ty mi ji chceš dát? Ba žeť, mně všechny uvadly a já je měl tak rád. A za tu tvoji růži, co já ti za ni dám? jen krůpěj rosy, dítě mé, to všecko je, co mám. Neb květy vadnou podvečer a rosa zbývá nám. Ó růže, růže, růže, tak jest jich plný sad! však není jich, co vidět jich tam na západě plát. – Svou nech si, nech, já půjdu tam si svoje natrhat. Tak daleká k nim cesta, ba dál, než končí svět, a z nich kdo jednu utrhne, už nevrátí se zpět; – a žádný víc mu neroste a neuvadne květ.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

23. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sv. Kateřina Sienská. I. (Sigismund Bouška)
  2. 13. Ach, má růže, krásná růže, (Jaromír Březanovský)
  3. Ó, KDE JEN VIDÍM RŮŽI – (Josef Václav Sládek)
  4. Večer před svatbou. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Kvetou růže. (Josef Václav Sládek)
  6. ČERVNOVÉ RŮŽE. (Adolf Brabec)
  7. Duma o pohádkách jara. (Adolf Heyduk)
  8. Pohádky. (Adolf Heyduk)
  9. Zakleté jaro. (Bohdan Kaminský)
  10. Duma o nejskvostnější růži. (Adolf Heyduk)