VEČER.

Josef Václav Sládek

KDO nese, ach, kdo nese tu žití velkou tíž, se bázní nezatřese, když večer kvapí blíž. Jej soumrak nezaleká, jej nezamrazí chlad, ni chmurný Stín, jenž čeká kdes v temnu pustých lad. On sluncem šel a mraky, on snes’, co mohl snést a upírá jen zraky k té nejkrásnější z hvězd.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

260. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Za nocí hvězdných. (Bohdan Kaminský)
  2. VENUŠE (Rudolf Medek)
  3. Ať přijde temno v budoucnu kdysi (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. Večerní obraz. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. Ve chvíli rozloučení. (Bohdan Kaminský)
  6. NOCTURNO. (Antonín Klášterský)
  7. SESTINA O ZAPADAJÍCÍM SLUNCI. (Vladimír Frída)
  8. KDOŽ Z TĚCH PTÁ SE? (Herma Pilbauerová)
  9. Na co vidím oknem. (Jan Daniel Korvín)
  10. V SOUMRAKU DUŠE. (František Kvapil)