Imogena.

Josef Václav Sládek

Byla dcera loutkářova, měla otce, měla matku a pak jednu kamarádku, říkala jí Imogena. Měla jiných přátel taky, znala je však jen dle jména, ale bledá Imogena půjčila jí tvář i zraky. Rytíře a prince, mnichy, kouzelníky, loupežníky, zvěšela je na hřebíky a pak nastal hovor tichý: „Je ti zima, Imogeno? zde je teplý šátek z vlny, nebude-li poslouženo, zde je čaje koflík plný. Ne? – tak pojď na prsa moje, hlavu sem a sem dej ruku; slyšíš, jak ti srdce v tluku dí, žes moje, Imogeno? – Ach, jdi pryč! – ty oči tvoje hledí, jako když se stýská ah, tam ten tvůj princ se blýská! – Imogeno, duše moje! Hleď, jak se mu oči svítí, a jsou přec to oči z ledu, co je v nich, říc nedovedu – Imogeno! ublíží ti! Sem dej hlavu a sem ruku, s bohem spi a s andělema; jak? – že nelze pro tu muku? pravím ti, že srdce nemá! Pojď, já budu tvoje máti a ty moje dcera milá, ne, – já budu smrťka bílá a ty budeš umírati. Teď to umíš! – zrovna k slovu! mlč, vždyť my si rozumíme – A nyní tě položíme v prázdnou rakev Kašpárkovu. A teď je to ukončeno. – Vidíš je, ty oči z ledu? kdybys mohla zřít, v tu bědu jak se dívá! – Imogeno!“ „Imogeno“ – slaběj znova a pak v koutku, v loutek stínu s Kašpárkovou rakví v klínu spí dceruška loutkářova. – Se skoby zrak čaroděje do čira, jak v dál, se dívá, vedle něj se ďábel směje a Kašpárek hlavou kývá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

202. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U krbu. (Josef Baše)
  2. Zaprodaná. (Josef Václav Sládek)
  3. XXVI. BALLADA NA STARÝ MOTIV O TATÍKOVI, SYNOVI A JEJICH OSLU. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Pohádka. (A. K. Lešan)
  5. BABIČKA MÁLKOVÁ (František Gellner)
  6. Srdečník. (Josef Václav Sládek)
  7. Prodaná nevěsta. (František Cajthaml-Liberté)
  8. XII. Ach táto, tatíčku, včera jsem poznal Vás, (František Leubner)
  9. KLESLÉMU DRUHU. (Josef Kubelka)
  10. POHANSKÝ KRÁL. (Vítězslav Hálek)