Vy oči.

Josef Václav Sládek

Sníh na všem venku, mráz je a chlad, na stromech třpytí se jíní, však vesny paprslek slunečný pad’ zas prvně na stěnu v síni. Tam obraz vybledlý visí tak tich, hruď chví se, jak ho jen zočí; – ten zlatý paprslek ve vás se mih’, vy oči, tesklivé oči! Zapadlý život probouzí zas, tak dávno, dávno už shaslý, umrzlé slzy, úsměvu jas v těch brvách jak by se třásly. A tak ten paprslek do síně vpad’, jak duch když potichu vkročí. – Ó na všem už jíní mráz je a chlad, vy oči, tesklivé oči!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

217. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sněhulka. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Vánoční. (Růžena Jesenská)
  3. Zimní píseň. (Antonín Klášterský)
  4. Sonet – parallela. (Josef Svatopluk Machar)
  5. Vzdech prosebný. (Adolf Heyduk)
  6. Smutný večer. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ZDÁNÍ. (Alois Škampa)
  8. ZAPADLOU STOPOU. (Alois Škampa)
  9. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  10. Zimní host. (Alois Škampa)