Sloky

Antonín Sova

Že nemáš srdce oddaného, bolívá. Co plátno však? Tím víc nechť prodlívá tvé srdce u těch, kteří mrou, když nikdo neví, též trpí, ač se pokoušejí o úsměvy. A po jarech a letech, bouřích žití, když po cestách a plavbách hlučném víru najednou tiché slunce povysvítí z teplejších krajin, z dobrých roků, z míru, ty zakotvi již, nechť tě rozkoš spoutá všech dobrých hlasů domovského kouta. A buď jak každá z rodných jabloní, z těch milionů, které květy zavoní, ovoce nesou a v jich stínu na zahradě milenci tančí, milují a touží, ať něčí žalost zkrásní ve tvém čerstvém chladě, ať něčí štěstí v stínu tvém se zvěční, zdlouží...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1268. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  2. SONET (Antonín Sova)
  3. Podjaří. (Antonín Klášterský)
  4. POZNALA LOUKA I NIVA (Božena Benešová)
  5. NEZNÁMÁ. (František Soldan)
  6. ČERNÝ TÝDEN. (Viktor Dyk)
  7. TICHÝ SMUTEK. (Antonín Klášterský)
  8. XXXIV. V tom hořkost krutá, že jsi vzbudil vzruch (Antonín Macek)
  9. NÁVRAT. (Adolf Červinka)
  10. ÚNOR. (Karel Toman)