VYJÍŽĎKA

Antonín Sova

Rád po čase město zrak vidí v opuštěnosti své. Ty ulice hltá, shon lidí, to slunce zlatorzivé. Před’ podzim slunně mživý svou zlatohnědou tkáň. V ní pohádkou se diví chrámová, zelená báň. Jak tlukot srdce tiše šum z hloubky města zněl. A z té, kde sloucháš, výše, pokojný rytmus měl. Chodníky, domy, brána mne znaly zas, prozřely. A hradní slunečná strana vzkřikla: živ, příteli?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

399. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z VÍDNĚ (Božena Benešová)
  2. POD KAŠTANY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Tichý dům. (Antonín Sova)
  4. Pozdrav Šumavy. (Emanuel z Čenkova)
  5. CESTOU K BÁSNÍKOVĚ VILE. (Antonín Klášterský)
  6. Ticho nedělní je všude znáti; ( H. Uden)
  7. Studie z mojí ulice. (Emanuel z Čenkova)
  8. Ben Akiba. (Jaroslav Vrchlický)
  9. NAD PRAHOU. (Karel Babánek)
  10. RECEPCE. (František Serafínský Procházka)