Juž kolébkou se stalo srdce mé,

Xaver Dvořák

Juž kolébkou se stalo srdce mé, tam krásné dítě vroucně kolébám; co, Betleme, kdys ty, já nyní mám, ne kříž, ne smrt je víc mi odejme. Jak toho pomním, hruď se dme a nitro plá jak ponořený chrám pryč s hluku světa k duše hlubinám, kam v bouřích utajeni sejdeme. Zde žít chci nepoznaný eremit, ni květů vilný dech, ni slunce svit mne nemůže víc odtud vyvábit. Ať šeptá noc, ať žitím hřímá den, zde zůstat chci a nevyjdu víc ven, zde v svatých visích v sobě ponořen.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ježíšek, jesličky, betlém, jesle, jezulátko, herodes, oslátko, děťátko, vánoční, vánoce

123. báseň z celkových 267

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RAJSKÁ LEGENDA (František Odvalil)
  2. Štědrovečerní motivy. (Xaver Dvořák)
  3. U JESLIČEK. (Xaver Dvořák)
  4. II. Na mou lásku každý snadno zapomíná, (Karel Mašek)
  5. Srdce lidské. (Vojtěch Lešetický)
  6. GLORIA. (Xaver Dvořák)
  7. VÁNOČNÍ PÍSEŇ (Jan Opolský)
  8. VÝCHODNÍ HVĚZDY PLANOU... (Josef Merhaut)
  9. Skonejši mne, svěží lese, (Adolf Heyduk)
  10. SMUTNÉ VÁNOCE (František Odvalil)