23. Ocúny bledé na lukách už kvetou.

Karel Babánek

23.
Ocúny bledé na lukách už kvetou.
Ocúny bledé na lukách už kvetou.
– Proč, srdce moje, proč jsi smutno tak? Zažloutlé listí zaválo ty cesty, na kterých kdysi hledával ji zrak.
52 Ve smutné závoje mlh zahalený, zamlklým krajem nevlídný jde host. – Ty smutné srdce mé, rci, proč se vracíš, mé smutné srdce, v dávnou minulost? Na lukách bledé ocúny už kvetou. Ach, srdce mé, proč jsi se zachvělo? – Mně tolik, tolik stesklo se, a jaro jak nikdy by se vrátit nemělo!... 53