ZAPADLOU KRAJINOU

Antonín Sova

Sunou se světla a stíny s oblačného nebe. Schovanou pod stromy u doubraviny vesnice, vyhlížím tebe. Ocúny zraňují trávy poslední podzimní krásou. V dálku hledí stád hlavy a zas tiše se pasou. Ořeší kamenných mezí ze slupek pouští oříšky. V modré šedi a rezi kopce se zdvihají do výšky. V dálce to mlhavě dýmá, větry dují v prořidlé háje. A jak jde večer, čiší zima z lesů kraje. Topoly zlysalé unaveněji daleko kráčejí, sešeřeny, zbožně a ztlumeně pějí staré jak v průvodu ženy. Kraje toho, že čas přec přijde, duse i věci čekaly, že si ho všimne Bůh i lidé, kteří ho odstrkávali.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

65. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Západy. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Letní večer. (Josef Václav Sládek)
  3. HODINKY O VÍTĚZNÉ KRÁLOVNĚ MÉ OTČINY (František Odvalil)
  4. V LÉTĚ PO VYDÁNÍ ZLOMENÉ DUŠE (Antonín Sova)
  5. PANTOUM BABÍHO LÉTA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Nechvěj se, nechvěj... (Rudolf Richard Hofmeister)
  7. II. Dýchal vítr na haluze (Alois Jirásek)
  8. XV. Podzimní lístek. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Říjen. (Jaroslav Vrchlický)
  10. VI. BALLATA O ZLATÉM LESE. (Jaroslav Vrchlický)