PO SLUNNÉM DNU

Antonín Sova

Podzimní slunce lesy zdvihá z dálek, jsou jasny, vyvstaly blíž. Vítr na roh svůj troubí, slyš! Rozváta oblohy včerejší tíha, z pozdního zrání se diví zem. Pod starým ořechem hospoda volá tuláky, lovce a honce: hola, jen se tam zjevili pod lesem. Barvami zlátnou stromy a kře z prohlubně lučních dálek zdola, zkalený potok bouří a vře. Stará hospoda, rozbitý štít, větrných výšin útulný byt, na kilometry jediná, ke stolům pod ořechy zve lovce a honce žíznivé, sluncem k ní hoří pěšina. U noh lovců zajíců řad prostřen a koroptví, krev jim schla, na hřiby v mísách večer pad‘; střelenou zvěří zadechla syrová zem, jíž vlhnul sad.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

275. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podzimní jitro. (Antonín Klášterský)
  2. Listopad mezi buky (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Česká vesnice. (Bohdan Kaminský)
  4. Nádražní vrabci. (Antonín Sova)
  5. LETNÍ VEČER. (Ferdinand Tomek)
  6. Od lesů plovou hejna vran... (Stanislav Kostka Neumann)
  7. POSLEDNÍ PROCHÁZKA PARKEM V L......*) (Jaroslav Vrchlický)
  8. Jarní déšť. (Josef Kuchař)
  9. Podzimní ohně v poli. (Antonín Sova)
  10. OHNĚ V POLÍCH. (Karel Boromejský Hájek)