KOMÍNY MĚSTA KOUŘÍ ČERNĚ A TIŠE

Antonín Sova

Komíny města kouří černě a tiše. Láska, jež srdce tu navštíví, popelem živí se, popelem dýše, na popel šediví. Marie, věrné ženy s touhou věčnou počínají tu na středu popelečnou v městě komínů, černých schodů, doživotného churavění. Marie věrné tu rovné od porodů do roboty jdou denní. Popel vnik' Josefům v srdce a korou sesedá, kořalka v hrdle jak oheň pálí, domova pravého nikdo tu nemá a nehledá. Děti se narodí, narodí se a umírají snadno jak žaly, vždyť jsou to chvilkové květy, které se na prsou nosí, když rozkvétaly, – a pak se snadno zahodí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

224. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Klekání. (František Táborský)
  2. Jeptiška. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. báseň bez názvu (Rudolf Medek)
  4. Advent. (Václav Pok Poděbradský)
  5. ANGELUS (Petr Křička)
  6. ŠUMAVSKÁ UPOMÍNKA. (Eliška Krásnohorská)
  7. VEČER. (Jan Opolský)
  8. Sňatek. (Ervín Špindler)
  9. Trnový vínek. (Xaver Dvořák)
  10. KVĚTEN MARIÁNSKÝ (Xaver Dvořák)