JÁ VYHLÉDL JSEM OKNY V KRAJ

Antonín Sova

Podplacen narcisy a petrklíči já vyhlédl jsem okny v kraj a prosil hudbu vichrů hlaholící: svou tvůrčí symfonii lásky hraj! Vzkříšení všeho, životem co raší, co květy hoří. Z prašníků zlať práší. Podplacen jarem za trávník a kvítí a za tu temnou, tajuplnou noc, kdy měsíc větrnými poli svítí, v nichž životodárná se vzbouzí moc, když duní kovovým zvukem spěži bouřící vítr kolem věží. Teď plodonosný vítr u věží a domů se ztratil v noci hlubokost. Utichly vrcholy a větve stromů, jen šum lkal z jarních ručejů a rost, A tíha tvůrčí duší okouzlenou vzkypěla slokou ve snu narozenou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

118. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. U okna sedím... (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. Vítr. (Jan Daniel Korvín)
  4. ADAGIO. (Antonín Klášterský)
  5. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  6. NOTTURNO. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Po smrti. (Bohdan Kaminský)
  8. TERCINY. (Jaroslav Goll)
  9. PÍSEŇ CIZÍ BOLESTI (Karel Toman)
  10. PÍSEŇ O KONCI ČESKÉHO KRÁLOVSTVÍ (Antonín Sova)