PŘIJĎ, PODZIME!

Antonín Sova

Sladkého léta tichým odplutím byl plný vzduch a zráním zatížen, vůněmi počal těkat. A podzim šel, dal rozlet perutím, dal ohňům vzplanouti v srdcích žen a bystřiny slz stékat. Dal vodám s hor se řítit, lesům hřmít, dal čerstvým větrem lidským bolestem se rozhořeti v činy. Dal unaveným chladný doušek pít a dohovořit dal se živých hlasů stem s časem, jenž dožit, líný.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

329. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SENTIMENTALITA. (Karel Toman)
  2. Únor. (Adolf Heyduk)
  3. NA PODZIMNÍM SLUNCI (Stanislav Kostka Neumann)
  4. PODZIMNÍ MEDITACE. (František Taufer)
  5. SMUTEK NOCI. (Antonín Sova)
  6. PODZIMNÍ. (Jaroslav Haasz)
  7. MELANCHOLIE. (Antonín Klášterský)
  8. HORSKÝ VÍTR (Hermor Lilia)
  9. POSLEDNÍ KVĚT. (Karel Skřivan)
  10. TAŽNÝ PTÁK. (Karel Mašek)