POLÍBENÍ

Antonín Sova

Přišla a políbila mne, v tom, co jsem pohlížel do hloubky dolů v ohromné mraveniště města, pod stromy, kterými zakvetla cesta. Dlouho jsme pohlíželi spolu. Neznal jsem ji, snad to světice byla z jiného světa, neb nepromluvila a jak se se mnou dívala, vyjasnily se k lidem všem cesty mé, všecky duše se sblížily, hřbitovní zeleň zpívala o žitích, o kterých nevíme. Zlaskavělý van převíval z vůně trav, ze světel ve květech, z hrkotu tekoucí vody se přelíval, věčného smilování dech. V tom však ji jinam volal svět. Dívala se. Pak srdce mi tkla se odcházejíc, aby jeho rána, již věcně krvácejíc čerstvý vyhnala květ. Neřekla slova, ale tou chvílí jsem věděl, kdož byla, velkou že ještě má cestu vykonat a že ještě dnes tisíce lidí nepolíbila, jimž je buď umřít, neb kterým polibek musí dát. Ruku rozmáchlou k vraždě jde zoufalým zadržeti, vtělit se do vteřin nemocných, s umírajícími do věčnosti spěti, pomoci nésti jim křížů hřích. Spěchá slepým se zjevit, k hluchým promluviti, jako pták z ráje když zapěje. Zlobou se dusícím slova lásky říci, ujistit musí milující: Tvoje jsem Naděje.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1487. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

SAMOTA (Růžena Jesenská)
IN MEMORIAM. (Sigismund Bouška)
ŽÁDOUCÍ. (Antonín Sova)
Očekávání. (Bohuslav Květ)
PŘÍRODA. (Otokar Březina)
VČERA A DNES. (Sigismund Bouška)
NÁLADA. (Otokar Březina)
TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
Stromy. (Bohuslav Květ)
Vidění. (Milan Fučík)