KDYŽ Proroci z nových světů se blížili světlá noc splývala k moři(Na)
Je rybáři uzřeli první z bárek zamlklých zátokou křižujících(Na)
jichž plachty špinavým oranžem bloudily po světlých mlhách(Na)
I nechali makrel zlatomodrých a krabů do chaluh stočených(Na)
a Městem se rozešli po krčmách mluvíce o Prorocích(Na)
Na pobřeží Města ležely stožárů obrovských stíny(Na)
a ponuré věže zasněných katedrál v měsíčním světle(Na)
A jen se zjevili Proroci jakoby obrovský polyp(Na)
se roztáh a smršťoval choulil se vzdýmal a týčil(Na)
hned Město oživlo davy a okna i arkýře sloupy(Na)
spěch divoký přetékal do stmělých zátok(Na)
i staleté paláce mrtvé a domy měšťáků úzké(Na)
i chatrče oživly slepené z hlíny na konci Města(Na)
spěch divoký valil se s šumem v plazivém rytmu(Na)
i řinkotem kopyt rytířských ořů(Na)
i dusotem prašných žebráckých škorní(Na)
Pak ulicí světlou šli Tu náhle obrovské vzhořelo Město(Na)
a zástupů černých mrakem se zatáhlo rostoucím z koutů(Na)
Po větru hadry vlály s bizzarních vyhublých těl(Na)
a horečně dychtivě žhoucí plály oči(Na)
Ty zástupy rostly rostly jak zvětralé ponuré zdi(Na)
na kterých se neuchyt lichotný přissávající se břečťan(Na)
A zrovna tam stáhly se hrozivě echo budíce náměstím(Na)
kde z rána heroldi jeli před průvodem triumfalným(Na)
král v zlatohlavu s Neronskou tvrdě řezanou hlavou(Na)
sbor biskupů diplomatů a filantropických paní(Na)
řad kněží v ornátech zlatých a měšťanů nahrbených(Na)
a zrovna tam pod tribunou kde z rána prapory vlály(Na)
kde advokáti národa slavili svátek Nepřemožitelnost(Na)
toho zázračného toho silného lidu(Na)
kde zrána heroldi troubili před králem v hermelínu(Na)
tam hadry vlály s podivných bizzarních těl(Na)
a celá Bída z Města a z Moře a z krajů dalekých(Na)
svá roztáhla chapadla přes všecky věže a přes všecky lodi(Na)
a přes všecky okolní hory až k obloze mlčky rostla(Na)
A kdosi ze zástupu zvolal(Na)
Vy jste li proroci jste li vy apoštolé(Na)
k nám napřed promluvte Milionů bolest je bolestí naší(Na)
My zdáme se divocí hrozní že strhané visí nám svaly(Na)
my vyvrženci jsme vylezli z děr jak prašivé krysy(Na)
z žil země a z vod po krásném tom dojemném ránu(Na)
v němž veliká slavnost byla však nevíme dosud čeho(Na)
K nám promluvte a ne tam k těm k těm kteří nás dosud vraždí(Na)
a u nás svlékněte škorně na tvrdou zem ulehněte(Na)
a s našimi dětmi pojezte s námi se pomodlete(Na)
a naše prahy a naše stoly požehnejte(Na)
Vy jste li proroci vy jste li apoštolé(Na)
vy jste li z nás a z našeho lidu a s námi li trpíte s námi(Na)
nuž kterého Boha jste proroci Zda těch kteří dávno jsou mrtvi(Na)
či těch kteří rodí se aby nás na Zemi přišli spasit(Na)
a řekli Ty Zacharie jsi tolik již trpěl žes o srdce přišel(Na)
Teď nikdo se nenajde aby tě rozšlápnul jako božího červa(Na)
a nedopustí bys hladem skřípal tak příliš zdravými zuby(Na)
a když se k večeru setmí tvá dcera již nepůjde do ulic nikdy(Na)
Ti bozi řeknou Zde máš a sprav si člunky na prohnilém stavu(Na)
A neznámá ruka ti pohladí při tom tvou bezbožnou lysou hlavu(Na)
ta dá ti přec v každé poledne vydělat na kus chleba a mísu s rejží(Na)
To jiný panečku začne život A prsa naší mámy se nalejou jinak(Na)
ten nejmenší také chce žít Nuž jste li vy proroci dneska(Na)
k nám pojďte a promluvte k nám a prahy nám požehnejte(Na)
A proroci naslouchali těm řečem když nové zástupy rostly(Na)
Vše vše čím zápasil člověk čím podléhal dlouho čím pokořen býval(Na)
čím bičován byl a čím byl po zemi smýkán vše rozbrázdilo jim líce(Na)
strof biblických moudrostí vrásky jim na čele květly(Na)
a tajemství Nových Světů jim žhnulo z přivřených retů(Na)
A nejstarší z proroků děl(Na)
My přišli z Onoho Království(Na)
Tam k Bohům se nemodlí Slabí ni k Satanu Silní a Pyšní(Na)
tam neumírá se v zápasu s Násilím s hlavou v blátě(Na)
tam tisíce Slabých den nepohřbí v černých peleších Bídy(Na)
tam zákonem Srdce a Rozumu vyrovnává vše Život(Na)
a paprsky Zdaru a Síly na vše svou vrhají duhu(Na)
tu duhu nad každým zrozencem s dlaní vášnivě vztaženou(Na)
Tam prázdny jsou královské trůny Však velkými křídly Orlů(Na)
vzduch jitřní se vzdouvá a ti kdož bíti se mohou(Na)
nad všemi Slabými drží svá křídla roztažená(Na)
a velikou Pýchou duchů rozkvetlých vítězným utrpením(Na)
tam rdousená Pýcha zlata a hmoty válí se na hnojištích(Na)
Nuž o tom přišli jsme kázati králům a vám vy v hadrech se třesoucí(Na)
a sblížit vaše duše aby se objaly přišli jsme z Onoho Království(Na)
A druhý Prorok se zdvihnul Vous jeho se stříbrný zdouval(Na)
děl k bouřícím davům My z království Onoho přišli(Na)
Tam stejně se káže všem tam stejně se tvorstvo modlí(Na)
a svobodným radostným životem stejně tam žehnány práhy(Na)
tam pro všecky Slunce žeravé silné a beze mdloby(Na)
Vám bídným kolem a tobě tam králi na balkoně(Na)
vám biskupové a rytíři vám všem tam zástupy paní(Na)
vám všem bíle oděné dívky vám všem vy bídní a šťastní(Na)
vám všem my přišli jsme kázat Píseň o Přerození(Na)
Stál bez hnutí zástup A zklamán ohromen naslouchal slovům(Na)
až reptání v osamělých zaznělo skupinách rostlo(Na)
až zvlnilo se jak moře a přílivem stoupalo na břeh(Na)
To dlouhá však Píseň kdos chraptivým zasmál se zlobným smíchem(Na)
a s balkonů tajený výsměch zaskřípnul škodolibý(Na)
Hned obrovským davem potupný posměch zabouřil rázem(Na)
jak bludičky přeskakoval jak šelest listů se zdýmal(Na)
jak tisíc by okovů zařinklo spoutaných rukou i nohou(Na)
hadry se k nebesům vzduly na podivných vyhublých tělech(Na)
mrzáci pitvorně vyli a hetéry pokřikovaly(Na)
ve světle lamp žlutém se rudé pochodně zavlnily(Na)
jich jiskry se šinuly v snopech na dláždění rozhlodané(Na)
po vlasech vyžilých žen jež větrem se rozdouvaly(Na)
nad černými pěstěmi davů vztýčených do výše vzpurně(Na)
Pak znova hlas drsný a dusivý náměstím starým se zdvihnul(Na)
O nejste vy proroci Nejste Kdybyste proroci byli(Na)
to město tu páchnoucí rakev tu byste vykropili(Na)
Proč nešli jste rovnou zporážet krámy zlatokupců(Na)
a pokořit ty kdož vzali nám řeč i mozek i srdce(Na)
i ty kdož nevinnost vzali našim stárnoucím dcerám(Na)
i ty kdož daní života naše zabili syny(Na)
ty všecky jež rozmnožil Osud pro pokolení příští(Na)
O nejste vy proroci Nejste A zařvaly znovu davy(Na)
a kolem Proroků kruhy se těsně stahovaly(Na)
Jsou smluveni kdosi teď vzkřik jsou podplaceni Tak podle(Na)
nás umlčet uspat nás jdete a pod sítěmi schytat(Na)
Jste vyslanci těch kdož ráno si zasedli u pohárů(Na)
a teď tam krhavě šilhají s radnice balkonů oken(Na)
tam s oken hradních a paláců(Na)
Smluveni jste já pravím(Na)
Ta Smrt však již hne se jež po celé roky nehnutě čněla(Na)
nad Městem s rudými křídly a zamávne jimi mocně(Na)
tak tribun těch nejnižších děl a obří černé věže(Na)
své stíny protínat budou na krví lepkavé dlažbě(Na)
na rudých loužích se shlížet budou svalené domy(Na)
po kotníky zabořené ty poslední postavy prchat(Na)
A pěsti se hrozící zdvihly nad hlavami zvlněnými(Na)
Král mračný ponuře seděl a s balkonu tupě hleděl(Na)
a nehnul brvou Pak zasmál se tichým tak tenkým smíchem(Na)
a řek toť veselé vskutku A maškarní dekorace(Na)
ty věže vzadu jak plátnem jsou pohřebním potaženy(Na)
Ty pěstě můj kancléři vidím však raději věsit se k zemi(Na)
než hrozit k nebi Kde zůstaly při tom jezdcové moji(Na)
Ty pěstě chci dolů dolů Ať biskup slouží mši slavnou(Na)
a žezlo mi dejte ze slonové kosti a korunu z démantů zlatou(Na)
plášť šarlatový Nač ještě otálejí má vojska(Na)
Či nemohou zapomenout že syny jsou těchto otců(Na)
Za mrtvé rebelly všecky nechť mše se slouží(Na)
Pak dusné šero(Na)
na Město v mlhách černější od moře bojácně táhlo(Na)
a v krvavých světlech vzeplálo očima zděšenýma(Na)
Do stínu se krčilo Město a vlny úzkostně lkaly(Na)
na modře rozdychnutém sinavě ztrnulém moři(Na)
Teď zástup se uvolnil řval a mlčící starce vlek s sebou(Na)
za vousy je rval a štval je a pitvořil po nich hlasy(Na)
Po zvonicích šplhala mládež po sloupech a vypuklých římsách(Na)
na kandelábrech sta viselo postav jak přezrálé hrozny(Na)
jak slzy černé(Na)
Pak dusným mlhavým šerem(Na)
vstal pomalý rachot bubnů(Na)
Z těch úderů poplašně zrodil(Na)
se divoký řev a zděšení nadávky hrozné klení(Na)
všech bezhlavý útěk hromady sražené k zemi(Na)
kams k moři otevřenému zástupy prchaly tryskem(Na)
a v domech úzkých se kryly a v loděnicích a člunech(Na)
Pak zařinkla kopyta koní a bodáky zablýskly temnem(Na)
Ze zděšené vřavy ze zástupů postavivších se v zápas(Na)
tak holé a černé pěstě proti vztaženým mečům(Na)
jen jediný z Proroků zachráněn stanul tu na pobřeží(Na)
kde z rákosin lkajících bylo zřít široké moře(Na)
a roztrhnuv roucho zaplakal hrozným a tichým pláčem(Na)
Náš nepřišel dosud čas neb nedůvěřuje Slabost(Na)
by nikdo ji neseslabil až k mdlobě a nedůvěřuje Síla(Na)
by nikdo ji nezměnil v Slabost Vše získané věky(Na)
jak skála stojí Až Kosmos tragickou divokou silou(Na)
v své obnově nechá zaniknout vyžilým světům(Na)
a Duše až na trůn vstoupí přes všecky skácené modly(Na)
pak nebude pokořených před svědomím lidským(Na)
pak nebude zardousených před tváří Boha(Na)
A šelest slyšeti bylo jak někdo by dlouze plakal(Na)
skrz třtiny se moře s černými loděmi zrcadlilo(Na)
a odlesk požárů rudých z bran Města přeskakoval(Na)
tmou zvony poplašně duněly snivou nocí(Na)
Od téhož autora(Na)
Realistické sloky Praha(Na)
Květy intimních nálad Praha(Na)
Z mého kraje Praha(Na)
Soucit i vzdor Praha(Na)
Zlomená duše Praha Rozebráno(Na)
Vybouřené smutky Praha Rozebráno(Na)
Theodoru Mommsenovi Praha Rozebráno(Na)
Prosa Praha(Na)