JEŠTĚ JEDNOU SE VRÁTÍME...

Antonín Sova

Ještě jednou se vrátíme zamyšleni, kde prudce květ voněl, že svedl nás z cesty, když šeřivým stříbrem tekl nad potoky večer, a ještě jednou se vrátíme, kde píseň jsme slyšeli z oken, jež hleděla k zahradám zmlklým. A ještě si vynajdem jednu stezku a jeden háj v horách tak celý podzimem jasný, v tolika hýřících barvách, po roztříštěných akordech echa budeme pátrat, po tichém a pružném kroku, zda tajemné zanechal stopy. Duše, do níž se zařízly vzpomínky, vyleje v trávu tolik lyriky kanoucí v pryskyřičných krůpějích, své větve vysoké, tmavé, vykoupá v podzimním slunci, svůj štíhlý kmen protáhne šerem v míjící mraky; – to všecko v jediné chvíli, na stezce sešeřené a v hodinu západu, která tak sevře nebohé srdce.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

659. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIM HRŮZY. (František Taufer)
  2. Motiv z Beethovena. (Otokar Březina)
  3. Zaslíbený kraj. (František Taufer)
  4. ZÁPAD (Rudolf Medek)
  5. MODLITBA ZA MRTVÉ (Viktor Dyk)
  6. SADAŘI. (František Taufer)
  7. ČISTÉ JITRO. (Otokar Březina)
  8. MIRAMARE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. Z ELBASANU DO ŽIBRAKY (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Jaro (Antonín Sova)