DVA VEČERY

Antonín Sova

Je večer tak modře zlatý, v noc přechází ztišenou. Má západem průsvitné šaty a citlivost zvýšenou. List nehne se, nehne se tráva ni rašící háj bříz. Tam, záliv vod kde spává, v tmu měsíc světlem říz’. Jdou zvuky a šepty a stíny a plaché vůně jdou, jsou plny úžlabiny střemchou a jehnědou. A záludná lávka úzká se třese v lesku vod. Má ruka pevná a mužská tvůj čeká na průvod. Tak po boku visíš mi lehce stín plachý, jak vůně a zvuk, a jako květ schýlena křehký, že slyšet jen srdce tluk. Dohořel zlatě západ červnový. Cvrčkové v jasný pějí vzduch, červánky stkví se mladé březoví a nad ním chomáč drobných much se západem zdá svítit nachový. Sedíme... Vzadu šumí moře bříz. A zříme... v dálce hasnout modrý kraj. Bezlidný, dálný horizont se vříz’ v odvážnost srdcí, kde se ráj nějaký ozval, žitý dnes i kdys. Mám láskou těchto jasných dnů tě rád a polosvětlem modřínů, svěžestí čerstvou, v důl jež vrhá chlad od sosen do luk, vlhkých lad kdes po povodních v širou rovinu. Poslední slunce z bříz a z doubravin jak duhou šlehlo slídy do střípků. Tvé tělo chví se tuchou prvních vin. A rty jsou chtivé polibků. Však ruce... pevně složeny jsou v klín.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

489. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
V babím létě. (Alois Škampa)
KLIDNÁ KRAJINA (Antonín Sova)
PŘÍZRAK. (Josef Rosenzweig-Moir)
Mlhavé dny. (Emanuel z Čenkova)
TICHO V HORÁCH. (Jaroslav Vrchlický)
ZÁPAD (Josef Svatopluk Machar)
Noční skizza. (Alois Škampa)
Večer. (Emanuel z Čenkova)
báseň bez názvu (Karel Leger)